Začátkem června 1962 v Novočerkassku v Rostovském kraji bylo vyznačeno hromadnými vystoupeními pracovníků lokální elektrárny. Míra výroby se zvyšuje o 30%, stejně jako reálná mzda. K otázce «Co budeme žít» řídí ředitel podniku (ukazující na zásobník, který se prodává poblíž prodejny koláčů): «Kdysi jsme jíst koláče s masem, teď budete jíst s játry.» Výsledkem vtipného vtipu je továrna zabavená pracovníky, uzavření strategické železniční tratě, celorepublikové shromáždění.
Místo jasného dialogu, tajemník místního regionálního výboru jednoduše číst z balkónu dříve zveřejněné v médiích odvolání ÚV KSSS.
Dave je poslán do centra Novocherkasku, poměrně volně obchází nádrže na silnici. Generál M. Shaposhnikov odmítá používat obrněné automobily svých jednotek proti dělníkům. Kromě toho objednává motorizované pušky, aby vypustili karabiny a kulomety, předávali munici. Toto řešení umožňuje udržovat dobré jméno, životy tisíců lidí, ale (tři roky po psaní dopisů sovětských spisovatelů, Výborem Komsomolu a rektory vysokých škol) podporuje péči ze svého postu.
Řetězec vojáků Vojenských jednotek (VV) s automatickými zbraněmi je vybudován v blízkosti budovy městské strany. Někdo Azizov otevírá oheň a zabije první pracovníka. Pro umístění nebo ne, ale bereme na vědomí, že v centrálním Rusku VV jednotek obvykle vybaveny rekrutuje z takzvaných národních republik jižního (nebo obecně, i když nemají žádnou státní příslušnost). Je snadnější potlačovat protesty «státotvorných lidí». První salva je nasměrována přes hlavu ale tak pod kuličkami sedí na stromech děti ze sirotčinky. Zahlceni děti křičí dav spěchá kupředu, k pozorování výstřely, ale nevydržel hustá oheň rozptýlit. Podle oficiálních údajů zemře 26 lidí. Dalších 11 účastníků nepokojů, i když jen tím, že v popředí lidí protestujících, která byla identifikována KGB operativní videozáznamem a střílel o něco později.
Chruščov miluje kukuřici. Tato plodina je skutečně, velmi plodná a užitečná. Nicméně, po zprávě tajemník «Na kultu osobnosti» v roce 1956, tento komplex je autoritářský systém, ve všech jejích nebezpečných metastáz nebyly překonány. Námitka vůči náčelníkovi, nějaký lidský diskurs s ním je stále nebezpečný i když teď to není váš život, ale jen vaše postavení. Nejdůležitější je tady možná nedůstojné napodobování. Takže «jen pro případ», aniž by došlo k významným podrobnostem, vedoucí představitelé na místě přinášejí myšlenku prvního tajemníka na absolutní absurditu. Téměř veškerá dostupná plocha je osídlena «Královnou polí», až po území Dálného severu.
To všechno konečně vyčerpává každého. Reptání lidu, i když s nepřijatelným zpožděním bolestné, se promítá do více či méně koherentní akční vlivní funkcionáři. V roce 1964 se zbývající zbytek v Pitsunda NS Chruščovského prezidia Nejvyšší rady zbaví moci. Představa, a tak, «just in case» uspořádat bývalý generální tajemník autonehodě, nová není tak masožravá více kolegiální vedení zamítnuta. Přinejmenším tentokrát Ústřední výbor zachová tvář před svými občany a mezinárodním společenstvím. Nikita Sergejevič žije v zemi, v domácím vězení, roste nádherné rajčata a poslouchá na rozhlasovém hlasu Ameriky. V roce 1971 mírně umírá na srdeční zástavu.
Soukromý život. Je ženatý třikrát, šest dětí. První syn, stíhací pilot Yak-7 poručík, zemře v letecké bitvě (Kaluga kraje, 1943).
Každopádně je Khrushchev krokem vpřed ve srovnání se Stalinem. Všechno, jak víme, by mělo být posuzováno výlučně ovocím. Argumenty ve stylu: «Ale koneckonců, chtěl jsem něco jiného, vznikly zvláštní okolnosti» ve výpočtu, jsou spravedlivě nepřijaty. Na prvním tajemníkovi lidé (zde a tam) dostávají malé množství užitečných bílkovin a vitamínů. Stalin, po pouhých třech letech po vydatné a dokonce i prosperující NEP zabije alespoň 4 miliony lidí masová migrace, hladu a po dalším pětiletém období (dále jen vrcholek represe) milion kulky a mučení v táborech a sklepů NKVD. Nevíme, na co ještě Joseph mohl myslet na konci šedesátých let, aby se mohl pobavit ve stáří, že zůstane naživu. Za Chruščova, žádná válka (potlačení maďarských fašistů v roce 1956, nepočítá) s jejich čtyřmi Dzhugashvili (včetně Koreji, už balancuje na pokraji jaderné konfrontace). Nikita připouští smrt několika desítek lidí v Novočerkasku když Stalin měřítku rolnických povstání (. Letech 19291932) dosahuje velikosti druhé občanské války.
Třetí generální tajemník Leonid Brežněv je dalším malým krokem směrem k prosperitě SSSR a možná i celého lidstva.
Pracovníci jako vůdci: Ivan Likhachev, Andrei Stakhanov
Ivan Likhachev
АМО-3
ZIS-5, legendární domácí vůz
Ivan Likhachev. Narození 1896, s. Ozertsy Tula region .okonchanie venkovské školy, práce jako mechanik v továrně Putilovské během první světové války službu jako námořník v Baltské flotily. Od roku 1917 do roku 1921. Likhachev je velitelem v částech Červené armády a dokonce zaměstnancem Cheky. Dále studium na báňské akademii a Leningrad elektromechanický institut. Získání příliš mnoha, ne vždy použitelných v praxi, znalosti rozruší budoucí lidový komisař. Odešle z univerzity a na příkaz komunistické strany stojí v čele Moskevského automobilového závodu (1926). Závod byl založen v roce 1916, před konečným zřízením sovětské vlády, dokázal vyrobit asi 1300 vozů Fiat. První úspěch MAZ v SSSR uvolnění desetihodinového vozíku AMO-F-15 v listopadu 1924. Zajímavé je, že potrubí «Američan», a to i s dodáním v zemi sovětů od oceánu, stojí desetkrát levnější, než to dělalo na zásoby domácího analogu.
Z malého a špatně vybaveného podniku, ve skutečnosti velkých opraváren, 30letý režisér velmi rychle vytvoří auto gigant. Ivan navštívil továrny Henryho Forda v Americe koupí «Buick», přináší do hlavního města, kromě implantátů na VMS (od roku 1931 «Stalinovy závody»), mnoho technologických inovací. Ve stejném roce, založený na americkém Autocar-5S, byl vytvořen AMO-3, první nákladní vůz v SSSR. Likhachev se osobně účastní moskevského a Leningradského rally. V roce 1934 objem výroby automobilů různých úprav dosáhl 100 000 ročně.
V roce 1939 byl Likhachyov jmenován lidovým komisařem průměrného průmyslu SSSR. Něco není tak úzkostlivý, «výkon rozhodnutí vlády» na «dodržování disciplíny», na pracovišti, a Ivan se vrátil do továrny. Hlavní myšlenkou automobilky je «iniciativa ze všech stran na všech úrovních». Výkon automobilů dosahuje 150 000 ročně. V říjnu je elektrárna evakuována do Uralu, kde na jejím základě vzniká několik výkonných high-tech podniků různých profilů.
Významným úspěchem (dle názoru autora) v roce 1951 se společnost organizuje výrobu kvalitní ZIL chladniček pro široké vrstvy obyvatelstva SSSR.
A samozřejmě diskutabilní model spolupráce je vytvoření, na základě dokumentace a sovětských pracovníků automobilce 1 v Číně (1953). Později, dar od Sovětského svazu, stejně jako to, «k posílení přátelství», společnost obdrží název první automobil Works (FAW), a dodnes zůstává lídrem v automobilovém průmyslu v Číně.
Významným úspěchem (dle názoru autora) v roce 1951 se společnost organizuje výrobu kvalitní ZIL chladniček pro široké vrstvy obyvatelstva SSSR.
A samozřejmě diskutabilní model spolupráce je vytvoření, na základě dokumentace a sovětských pracovníků automobilce 1 v Číně (1953). Později, dar od Sovětského svazu, stejně jako to, «k posílení přátelství», společnost obdrží název první automobil Works (FAW), a dodnes zůstává lídrem v automobilovém průmyslu v Číně.
Poslední sovětský nákladní automobil -. ZIL-4331, celkový objem 1,6 milionu, rostlina vydala již na pokraji rozpadu SSSR. V roce 2016 v Moskvě správa rozhodne opustit produkci, zničit zbývající budovy a použít hodně volných prostor pro výstavbu elitních obytných komplexů.
V letech 19531956. Likhachev ministr silniční dopravy a dálnic SSSR. Neměl odejít a opustit tento svět v červnu 1956, Moskva Automobile Plant (MAZ, bývalý ZIS, a «Plant Pietro Ferrero») je název I. D. Lichačev (ZIL).
Soukromý život. Jeho manželka je Anna a její jediná dcera. Záliby jsou vášnivým fanouškem.
Andrey Stakhanov
.Andrey Stakhanov. Narození 1905, d Meadow Orel region (u Orla) práce jako pastýř, pak na dole «Central-Irmino» Luhansk regionu vůdce a «klasické» jako horník.. Vedoucí dolu, aby se vyhnul obvinění z ničení, potřebuje hlasitý úspěch. Aby se zamezilo zvýšení výstupní normy (tedy nastavením poměru «množství uhlí těženo vydělané peníze») horníci odmítají podílet se na akci. Všichni s výjimkou Aleksey Stahanovové s nadšením přijali a dokonce vyvinuli myšlenky organizátora strany Konstantina Petrova. V noci 1. srpna 1935 Stachanov «zvedá» 102 tun uhlí, namísto 7 tun, čímž zvyšuje produktivitu práce 14krát. Základem rekordů je důkladná příprava práce jediného «šampióna»; Předlisek arch kotevní úchyty stabilizaci tlaku v pneumatické vrtačky (vzhledem k pozastavení druhé), dostatečné osvětlení organizace, a tak dále. Kromě toho, protože v tomto případě používá «progresivní» platební styk. Nyní je veškeré uhlí přiděleno samotnému jatečníkovi a dílo jeho pomocníků kvalifikovaných šicích strojů prochází samostatným grafem. Stakhanov obdrží 220 rublů, místo obvyklých 2530 dolarů. Neexistují žádné informace o příjmech jeho dvou společníků.
Alexei vede domácí top mosazi s potleskem a květinami, a pak odešel, spolu s civilní žena Evdokia (cikán), před blížící se hrozbou fyzického zničení. V noci se vrhli do dveří. Evdokia skrývá ve sklepě svého manžela, popadne nůž a slibuje přesné údery první, kdo převezme prahových zápalem «kamarádů» Alexei málo ustoupila.
A osud bere A. Stakhanov od temných kobkách až zábavných aktivit, představení v přední části skupiny pracovníků a studentů, obaluje stráž kroužek. Manželka Alexei zmizí die z tajných potratů, jde do tábora (opuštění dětí do jejího manžela), odmítl vedení jako «špatnou» společník kladiva, nebo něco jiného nevíme přesně.
Na školním koncertě se stahanovi seznámí s 14letou Galinou. Téměř formální dívka ne že odpoví na 30 letého hrdinu práce s reciprocitou, ale neprotestuje. Rodiče, kteří se starají o blaho své dcery, připisují jí 2 roky života a ožení se.
V roce 1936 se mladí lidé přestěhovali do Moskvy. Stacanov studuje na Vysoké škole průmyslové zvolen do Nejvyššího sovětu SSSR bydlí v proslulém domě na nábřeží, obdrží osobní auto. Úspěch dělníka je osobně sledován Josefem Stalinem (často pozve jednoho na večeři, přečte přednášky). Ve skutečnosti se stává «kmotrem» horníka. Novinářka udělala chybu a volala Andrei Stakhanov Alexei. Vůdce říká: «Je to dobré jméno» Pravda «nemůže lhát» a názor na to, co jeho oblíbená neměl zájem, rozhodl se psát «správný» pas.
Vasilij Stalin se stává blízkým přítelem a pitím společníkem stahanovců. Společně jdou do prudkých zatáček, zlomit Stacanov GAZ M-1, směrování hotelové restauraci «Metropol», chytat ryby ruce ve svém akváriu, atd Na konci, znepokojení nad stavem svého syna, Stalin vysílá selhal komisaře uhelného průmyslu v Karagandě (Kazachstán), kde se stává šéfem dolu.
V roce 1943 se Alexej Grigorievich vrátil do Moskvy do bývalého pozoruhodného bytu (nábřeží Berestenevské). Pracuje v «sinekura» v čele odvětví socialistické soutěže lidového komisariátu, jejíž hlava a ne, a není nijak zvlášť truchlit.
V roce 1957 Chruščov, z nějakého důvodu chce vidět Stakhanov blíž ke skutečné produkci, působit kanceláře Alexej a vysvětlil celou situaci. To je ve skutečnosti nezbytné pro zahraniční spisovatele, kteří tvoří názor na zemi sovětů. Hrdina práce nemusí projít hloupými dokumenty na stole. «Jsem horník sám» pronáší Nikita, ale jeho Stakhanov okolků přestávky. «Jaký druh (obscénního slova) horník?».
To je všechno. Dočasné «odkaz» je nahrazen celoživotním. Stachanovská rodina z Moskvy a pětipokojový byt s komfortem odmítá jít za znechucenou hlavu. V Donbassově městě Torez se Aleksey Grigorievič stane asistentem hlavního inženýra dolu. Problém je v tom, že stahanov nemůže fungovat. Plat «Lehe Stakanov» je v každém případě obviněn. Takže člověk se dostává z tónování do každodenního režimu, vystupuje z kruhu plodné komunikace, spadá do deprese a záchvatu. V roce 1970, o Stakhanov vzpomenout na «top» je poslán k Torez K. Petrov, muže, který kdysi organizované záznam mezník na jejich záchrannou misi. Konstantin G. najde svého bývalého chráněnce v žalostném stavu, pod plotem (horší, než si dokážete představit), žlaby a dodává do Moskvy. Zde je hornictví udělen Řád hrdiny socialistické práce, milostivě vítá kolektivy práce apod., Atd.
Po vzletu následuje další porucha. Stachanov jde do psychiatrické léčebny. Po posledním příchodu K. Petravi (1977) následuje krátkodobá remise. Ministr se dostane do svých smyslů, připomíná celý svůj život, říká, říká, požaduje návrat odvedeného Konstantina zpět.
Druhý den Stachanov zahyne.
Soukromý život: občanské sňatek s Evdokia dcera a syn. Tyto děti se docela spokojeně dostávají s druhou, legitimní manželkou Galinou a dvěma novými sestrami. Třetí manželství je uzavřeno v «exilu», téměř náhodně, s některou Antoninou a brzy zrušeno.
Morální. Ve společnosti, kde jsou všechny formálně stejné, informační hlad je obzvláště akutní. Kvůli jejímu uklidnění jsou organizovány různé druhy pracovních «záznamů». Život je podstatou novinek. Sociální řád, který oficiálně umožňuje stratifikaci, nebo alespoň nějakou nerovnost lidí, zažívá podstatně menší potíže při přípravě chutných informačních pokrmů.
Ve společnosti rovnosti jsou tendence bezmyšlenkové imitace silné. Zkušenosti více či méně užitečné při těžbě uhlí se přenášejí do medicíny, vědy, umění (jsme povinni dát vzdálenější zuby, objevy, produkce) a smutně službu státní bezpečnosti. Od počátku roku 1937 represivní orgány na zemi soutěží o počet zabitých lidí, předkládají «protiopatření» ke zvýšení Stalinových kvót a tak dále.
Jsou zaměstnanci připraveni nebo nejsou připraveni odpovědně řídit nejdůležitější podniky státu? Odpověď ve věci Stahanov je «Ne, to jim hrozí s nervózní poruchou.» Ale také známe další příklady, zde, ano, námořník Ivan Likhachev (dva kurzy báňské akademie), ve starých dílnách vytvořil velkolepou automobilovou výrobu. Výsledek: «Dobře, a je to dobré, ale měli byste být připraveni na takovou transformaci a vždy se dívat na nohy.»