„Chtěla bys znovu zkusit kruh?“ zeptala se Siobhan, když se slunce vyšplhalo nahoru na oblohu.
Kate se zamračila. Chtěla to, chtěla to víc než co jiného, ale také při té myšlence cítila strach. Strach z toho, co by se mohlo stát. Strach z další bolesti.
„Myslíš, že jsem připravená?“ zeptala se.
Siobhan rozpřáhla ruce. „Kdo ví?“ opáčila. „Ty si myslíš, že jsi připravená? V kruhu najdeš jen to, co si do něj přineseš. Vzpomeň si na to, až tam budeš.“