„Ne,“ řekla Rhodesová. „Můžete zůstat tady venku.“
Sandra si nenápadně vydechla. Stále se však na ten dům dívala způsobem, jako by čekala, že z něj každou chvíli vyběhne vrah se sekerou.
Carverovi zůstali stát na příjezdové cestě a Chloe s Rhodesovou zamířily k verandě. Byla oplocená a nechyběla na ní lavička a dvě houpací křesla. Chloe otevřela vchodové dveře a vešla dovnitř.
Místní a státní policie scénu uklidila, jak tvrdil Garcia. A z toho, co Chloe viděla, odvedli opravdu dobrý kus práce. Samozřejmě by pro ně bylo lepší, kdyby neuklidili všechen důkazní materiál – včetně krve. Ať už FBI požádal o pomoc kdokoliv, očividně neměl ani ponětí o tom, jak fungují forenzní metody vyšetřování a zajišťování důkazů.
Chloe zahlédla na kuchyňské lince ležet složku – pravděpodobně složka s důkazy, kterou tam pro ně nechal šerif. Prošla předsíní a obývacím pokojem až do kuchyně. Vzala složku a otevřela ji. Prolistovala se základním hlášením a přeskočila až na fotografie místa činu. Vrátila se zpátky ke vchodu, aby je ukázala Rhodesové a obě těch pět obrázků chvíli studovaly a srovnávaly je s teď už bezvadně čistým místem činu.
Na fotkách byla na podlaze přímo před vchodovými dveřmi krev. Na zemi leželo tělo Kim Wieldingové s levou nohou ani ne patnáct centimetrů od dveří. Na druhé fotce bylo jasně znát, že ji někdo udeřil do obličeje nějakým tupým předmětem. Nos měla částečně promáčknutý a spodní část obličeje nebyla nic víc než jedna velká skvrna sražené krve.
„Hádám, že otevřela dveře,“ řekla Rhodesová.
„Což znamená, že tu osobu znala,“ dodala Chloe, „nebo že na někoho čekala.“
Rhodesová vytáhla fotky ze složky. Ne že by je z ní vytrhla, ale na žádné zdvořilosti si taky nehrála. „Tohle mě fakt vytáčí.“
„Co?“ zeptala se Chloe.
„Tenhle případ. Jediná vražda ve čtvrti, kde žije vyšší třída. Co můžeme dělat, když nám vyčistili celé místo činu a policie nám nepomůže?“
„Podle mě bychom místo činu mohly vynechat. Máme přece fotky, to stačí. Co víc bychom se dozvěděly, kdyby tady to tělo a krev pořád byly?“
„Spoustu. Taky bychom měly možnost se porozhlédnout po vlastních důkazech.“
Chloe to už dál neřešila. Faktem bylo, že ji celá ta situace taky pěkně vytáčela, ale nemělo smysl se tím nějak zvlášť zaobírat.
„Jdu se podívat nahoru do toho pokoje,“ oznámila Chloe. Řekla si, že pokud už tu nebylo žádné místo činu, které by jim mohlo dát nějaké odpovědi, budou se muset poohlédnout jinde. A pokud v tom byl nějak zapletený i její bývalý přítel, vypadalo to, že by jim její pokoj mohl nějaké informace poskytnout.